|
|
Sebekontrola: rozplétání inhibice a iniciace
Kucharský, Šimon ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Sebekontrola je obvykle pojímána jako jednotka v procesu seberegulace. Jako taková má podobu potlačení aktuální touhy nebo impulzivní reakce na určitý podnět, může se ale projevit například i v iniciaci chování, jež je v daném okamžiku pro člověka nepřitažlivé. V současné době je nejvýznamnější tzv. silový model sebekontroly, jenž předpokládá jednotný a omezený energetický zdroj pro všechny akty sebekontroly. Dle zmíněného modelu při vyčerpání této energie dochází ke snížení schopnosti kontrolovat chování či myšlení, a to i v oblastech lidské činnosti přímo nesouvisejícími s původním zdrojem vyčerpání. V poslední době se objevují četné kritiky, které napadají model z různých stran - ať už v rámci teoretické nevěrohodnosti, obavy ze zkreslených či dokonce zmanipulovaných výsledků, a v neposlední řadě rostoucí počet empirických studií, které tento model nepodporují. Proto se v současné době objevují pokusy tento model nahradit či upravit. Jednou z možných úprav je rozlišení mezi dvěma doménami sebekontroly (inhibice a iniciace). Práce podává přehled aktuálních poznatků o problematice sebekontroly a navrhuje experimentální studii, jež by mohla ověřit hypotézu o existenci dvou samostatných zdrojů sebekontroly, a přispět tak k diskuzi o možných alternativách ke stávajícímu modelu. Limity experimentu a...
|
|
|
Psychologické aspekty procesu hodnocení důkazů.
Hurych, Jan ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Psychologické aspekty procesu hodnocení důkazů: Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na problematiku usuzování a rozhodování v rámci procesu hodnocení důkazů, a to především za účelem identifikace a popsání kognitivních iluzí, které mohou tento proces negativně ovlivnit. Úvodem je také zmíněna vzájemná pozice psychologie a práva. Soudcovské rozhodování je nejprve popsáno teoretickými modely. V další části jsou popsány tři kognitivní iluze, které jsou významné v rámci procesu hodnocení důkazů. Jedná se o heuristiku kotvy, hindsight bias a konfirmační zkreslení. Dále jsou popsána rizika, která tyto kognitivní iluze představují pro hodnocení důkazů a zároveň jsou diskutována jejich možná opatření. Samostatná část diplomové práce je věnována fenoménu deplece ega, který by mohl představovat další limit kvality procesu hodnocení důkazů. Deplece ega popisuje pokles sebekontroly v případech, které vyžadují vynakládání souvislého úsilí. Soudci jsou tímto pravděpodobně také ohroženi. Jedním z důsledků deplece je i zvýšené užívání heuristik a silnější tendence zachovávat status quo, což se může nadále negativně odrazit na kvalitě rozhodování. Prostor je také věnován popisu a diskuzi možných opatření jednak vůči jednotlivým kognitivním iluzím jednak obecně vůči psychologické kontaminaci při hodnocení důkazů. Bohužel...
|
|
|
Sebekontrola: rozplétání inhibice a iniciace
Kucharský, Šimon ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Sebekontrola je obvykle pojímána jako jednotka v procesu seberegulace. Jako taková má podobu potlačení aktuální touhy nebo impulzivní reakce na určitý podnět, může se ale projevit například i v iniciaci chování, jež je v daném okamžiku pro člověka nepřitažlivé. V současné době je nejvýznamnější tzv. silový model sebekontroly, jenž předpokládá jednotný a omezený energetický zdroj pro všechny akty sebekontroly. Dle zmíněného modelu při vyčerpání této energie dochází ke snížení schopnosti kontrolovat chování či myšlení, a to i v oblastech lidské činnosti přímo nesouvisejícími s původním zdrojem vyčerpání. V poslední době se objevují četné kritiky, které napadají model z různých stran - ať už v rámci teoretické nevěrohodnosti, obavy ze zkreslených či dokonce zmanipulovaných výsledků, a v neposlední řadě rostoucí počet empirických studií, které tento model nepodporují. Proto se v současné době objevují pokusy tento model nahradit či upravit. Jednou z možných úprav je rozlišení mezi dvěma doménami sebekontroly (inhibice a iniciace). Práce podává přehled aktuálních poznatků o problematice sebekontroly a navrhuje experimentální studii, jež by mohla ověřit hypotézu o existenci dvou samostatných zdrojů sebekontroly, a přispět tak k diskuzi o možných alternativách ke stávajícímu modelu. Limity experimentu a...
|
|
|
Vliv kognitivního vyčerpání na rozhodování
Farská, Kateřina ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent)
Jeden z faktor ° u, který významnˇe ovliv ˇ nuje naše každodenní rozhodování je tzv. kognitivní vyˇcerpání. Teorie kognitivního vyˇcerpání pˇredpokládá existenci omezeného zdroje, který je nezbytný pro sebekontrolu. Je-li tento zdroj aktivitou vyžadující sebekontrolu eliminován, dochází ke kognitivnímu vyˇcerpání, které vede ke snížení výkonu v následné úloze stejného typu. Tato práce zkoumá vliv kognitivního vyˇcerpání na volby v Iowa Gambling Task. Jedná se o úlohu navrženou k simulaci rozhodování v reálném svˇetˇe, zahrnující zisky a ztráty. Dále jsou zkoumány možné zprostˇredkující faktory, které mohou být ovlivnˇeny kognitivním vyˇcerpáním a následnˇe mít vliv na volby v Iowa Gambling Task -- rizikové preference a impulsivita. Teorie duálních proces °u pˇredpokládají, že na rozhodování se podílejí dva systémy: rychlý, intuitivní, emocionální Systém 1 a pomalejší, deliberativní a racionální Systém 2. Bylo zjištˇeno, že kognitivní vyˇcerpání vede k vyzdvižení úlohy Systému 1 v rozhodování. Jelikož výhodná rozhodnutí v Iowa Gambling Task jsou úzce spjata s emoˇcními reakcemi -- což je doména Systému 1 -- je pˇredložena hypotéza, že kognitivní vyˇcerpání povede ke stejným, ne-li lepším výsledk °u v této úloze. Byl proveden kontrolovaný laboratorní experiment zahrnující celkovˇe 39 subjekt ° u. Co se týˇce výsledk °u v Iowa Gambling Task, kognitivnˇe vyˇcerpané subjekty dosahovaly v pr °umˇeru stejných výsledk °u jako subjekty kontrolní, což podporuje hypotézu. Dále, kognitivní vyˇcerpání vedlo ke zvýšení impulsivity, pˇriˇcemž vyšší impulsivita u vyˇcerpaných subjekt °u velmi pravdˇepodobnˇe dále ovlivnila volby v Iowa Gambling Task ve smyslu zhoršení výsledk ° u. Podíváme-li se na rizikové preference, zjišt'ujeme, že kognitivnˇe vyˇcerpané subjekty byly obecnˇe rizikovˇe averzní v kontextu ztrát, pˇriˇcemž toto neplatilo pro kontrolní skupinu, u které docházelo naopak k vyhledávání rizika. Nezdá se však, že by tato zmˇena v rizikových preferencích pod vlivem kognitivního vyˇcerpání dále ovliv ˇ novala volby v Iowa Gambling Task.
|
host ::
RSS.